V roce 1877 dochází k napravení nepoměru lůžek mezi mužstvem a důstojníky a tato změna nese sebou i nová opatření ke zlepšení zařízení ústavu. Toto rozhodnutí bylo nutné, protože došlo mezi lety 1870-1871 k napojení Karlových Varů na železniční síť, a tak začaly rychle růst. Díky tomu se zde zvýšil počet bohatých a vznešených cizinců. V zájmu města bylo stavět nové veřejná i soukromá lázeňská zařízení, která by splňovala nároky na luxusní život. Vojenský lázeňský dům nemohl zaostávat za konkurencí, a proto se sem v roce 1878 zavedl telegraf, který pomáhal hlavně lékařům, jelikož tím pacienti získali možnost zavolat si rychle lékařskou službu.
Zlepšilo se i zásobování termální vodou, doposud byla odebírána z „Císařské studny“ pomocí pump a vedena rourami a kanály do lázeňských prostor, ale systém trpěl poruchami a teplota vody nebyla rovnoměrná a k tomu všemu pumpy překážely využívání studny jako pitného pramene a omezovaly provoz na přilehlé kolonádě. Roku 1884 se rozšiřoval vodovod a výměnou za to, že před přední frontou domu bude moci obec Karlovy Vary položit potrubí nabídlo ústavu zásobování termální vodou. Ústav tuto nabídku přijal a dosavadní zdroj termální vody se zrušil a město na své náklady napojilo ústav na rozvod termální vody.
Na řízené zásobování termální vodou navazovaly i úpravy ve Vojenském lázeňském domě. Bylo zřízeno 6 kabin pro důstojnictvo a 3 pro mužstvo a k tomu se ústav adaptoval ke zlepšení komfortu.