V prvních letech tohoto období se na ústavu hodně pracovalo a upravoval se ve všech svých částech. Byly to především dokončovací práce a kosmetické úpravy, které ovšem nenarušili chod ústavu. Poté následovaly snahy i o vnitřní zvelebení ústavu a na konec se to uspokojivým výsledkem podařilo, po nejponíženější prosbě, kterou vznesl velitel lázeňského domu, darovalo Jeho Veličenstvo císař František Josef I. svou olejomalbu, na která stojí vzpřímeně v životní velikosti v maršálské uniformě. Odhalení obrazu se konalo 18. července 1857. Brzy nato dostal sál další výzdobu, a to v podobě čtyř portrétů vedoucích členů zakládajícího spolku a portrét prince Camilla Rohana, který se také zasloužil o založení ústavu.
V roce 1859 dostal ústav jeden ze svých nejcennějších pokladů, obraz, na kterém je zobrazeno objevení karlovarského vřídla Karlem IV. a společnost vlastenecky smýšlejících mužů usoudila, že by se tento obraz náramně hodil do sálu ústavu, a tak z vlastních prostředků a příspěvku obce Karlovy Vary ve výši 1050 forintů (zlatek rakousko-uherské měny) ku příležitosti ukončení procesu ve sporu o prameny se podařilo obraz zakoupit a předat jeho účelu. Malba má 3 metry na výšku a 4,5 metru na šířku, je to umělecké dílo prvního řádu. Námět se samozřejmě váže k pověsti o založení Karlových Varů. Instalování obrazu se uskutečnilo 24. června roku 1860.
Co se týče řádného využití ústavu, tak bylo navzdory opožděnému dokončení nemocničních pokojů už v zahajovacím roce opravdu funkční tím, že nabídla dohromady kapacitu a lázeňskou léčbu pro 41 důstojníků a 40 vojáků.