Můj pes

Můj pes Brok je dlouhosrstý jezevčík na obrázku působí elegantně a klidně. Jeho srst má nádhernou barevnou kombinaci černé s pálením a jemnými šedými melíry, což z něj dělá unikátního jedince. Velké a hluboké oči mu dodávají přátelský, ale zároveň ostražitý výraz, typický pro tuto rasu. Dlouhé uši s jemnou srstí krásně rámují jeho hlavu a přispívají k jeho roztomilému vzhledu. Jmenuje se podle starého filmu Pod Jezevčí skálou.

Plemeno Jezevčíků

Jezevčík (německy Dachshund) je plemeno s bohatou historií, která sahá až do středověku. Toto plemeno bylo vyšlechtěno v Německu, kde bylo původně využíváno jako lovecký pes specializovaný na norování. Jeho jméno odkazuje na jeho původní účel – „dachs“ znamená v němčině „jezevec“ a „hund“ je „pes“. Jezevčíci byli cvičeni, aby pronásledovali jezevce a další norující zvěř do jejich úkrytů, což bylo možné díky jejich nízkému tělu, silným packám a odvážné povaze.

Vývoj plemene

První zmínky o psech podobných jezevčíkům se objevují již v 15. století, ale jejich systematický chov začal až v 17. století. Chovatelé se zaměřovali na vytvoření psa, který by byl nejen efektivní při lovu, ale také odolný a přizpůsobivý různým prostředím. Postupem času se plemeno rozdělilo do tří velikostních kategorií (standardní, trpasličí a králičí) a tří druhů srsti (krátkosrstá, dlouhosrstá a drsnosrstá).

Populárnost

Jezevčíci se stali oblíbenými nejen mezi lovci, ale i mezi šlechtou a měšťany. V 19. století si získali popularitu i mimo Německo, především díky své přítulné povaze, inteligenci a výjimečnému vzhledu.