Město Cheb

Zde bych Vám chtěl povědět pár informací o svém rodném městě Chebu.

Nejdříve bych řekl pár obecných informací o tomto městě. Město Cheb leží v České republice v Karlovasrkém kraji. Nedaleko máme hranice s Německem, takže často jezdíme do pohraničních měst nakupovat. Jezdíme hlavně do měst Markedwitz, Weiden, nebo Waldsassen, ale také jezdíme za naším kamarádem do Ambergu, který je oproti zmíněným městům dál, ale na je to opravdu hezké město. Do Německa nejezdíme jenom nakupovat, ale také zde navštěvujeme bazény, které jsou oproti chebskému bazénu velké a moderně vybavené, nebo jen tak chodíme po různých parcích a přírodě. Dost často se stává, že potkáváme čechy, někdy mi přijde, že jich je tam více, než němců. Ale zpět k Chebu. První zmínky o Chebu byly už na začátku 11. století. Kažopádně jedna z nejvýznamnější historických událostí města se stala roku 1634, kdy byl při pobytu v Chebu zavražděn Albrecht z Valdštejna. Stalo se tak na Náměstí Jiřího z Poděbrad za Špalíčkem, který patří mezi nejznámnější památky města. V míste jeho zavraždění stojí nyní muzeum, kde má dokonce jednu místnost, ve které je tato událost vyobrazená vysící košilí od krve, která je probodnuta mečem, nacházející se nad jeho postelí. Je to stálá expozice, takže se na ní člověk může kdykoliv jít podívat.

Často navštěvovaná místa Chebu

Špalíček

Kromě zmíněného Špalíčku a muzea může člověk ve městě najít i jiné památky . Ale nejdříve Vás seznámím se zmíněným Špalíčkem. Špalíček je zelená budova, která se nachází v dolní části náměstí. K této budově patří i ulička, které se říká Kramářská ulička. Ulička je tvořena jedenácti malými domky. Bohužel je tato ulička hodně znečištěná spousty odpadky. Kromě Špalíčku najdeme kousek muzeum, o kterém jsem psal, nebo také galerii a Retromuzeum a samozřejmě turisty z Německa. Galerie je kousek nad Špalíčkem, hned vedle Retromuzea a radnice. V Retromuzeu jsou podle názvu vystavené věci z minulých let. Zejména z minulého století. Člověk zde může vidět například nábytek, který jste mohli vidět třeba u svých prarodičů doma, nebo hračky, s kterými hráli Vaši rodiče. Na náměstí je i několik kašen a v horní části velký sloup, který se točí jednou za čas a má něco zobrazovat, ale nevím co. Samozřejmě zde je spousty kostelů, kino a divadlo. Ještě bych rád zmínil rekreační oblast Krajinka. Jedná se o velký areál, skládající se z zlaté dráhy na běhání, pár koši na basketball, ping-pongu, ale i zde člověk může grilovat na volně přístupných grilech.

Mé oblíbené místo je cesta z přehrady Skalka k hotelu Stein. Stain je oblast, kde je restaurace a pár zvířat, jako jsou kozy, ovce, pštrosi a hlavně koně. Je zde i veliký "stan", kde se jezdí na koních. Vzhledem k tomu, že moje matka pracuje ve školce, měla zde pár akcí pro děti, se kterými jsem jí pomáhal, takže je tam i volně přístupný prostor, kde si člověk může opéct i nějaké buřty. Přehrada Skalka se nachází u Krajinky. Je odsud cesta lesem k vesnici Komorní Hůrka, kde se nachází dnes neaktivní sopka. Tuto cestu mám velmi rád, jelikož tam není zrovna nejvíce lidí, takže mám vždycky možnost vnímat přírodu okolo a opustit na chvíli ruch města. Cesta vede kolem řeky Ohře a je možnost se jít v létě vykoupat do vody. Řeka je v této oblasti celkem čistá, ale pár kilometrů dále je voda zelená a občas přemýšlím, jak zde můžou nějací tvorové přežít a když už žijí, tak proč je rybáři chytají, ale to je otázka, na kterou asi odpověd nenajdu.

Řekl bych, že si někdo může povědět o tomto městě, že to je celkem hezké a asi i zajímavé místo, ale nic není tak růžového, jak se zdá. Jedno z velmi zajímavých témat tohoto města jsou spoluobčané , kteří mají občas zajímavé návyky. Když jdete ven přes den za světla, je to dobrá procházka, avšak od deváté hodiny večerní začíná pravý boj o přežití. Kdo není rychlejší jak Blesk McQueen a silnější jak Bivoj, bude mít v některých místech opravdu problémy s cestou domů. Stačí jít po hlavní třídě a hned máte spousty nových kamarádu, kteří se s Vámi chtějí seznámit. Konverzace obvykle zahájí větou: "Hej ty, nemáš cígo?". To už každý ví, že se něco děje a určitě to není moc příjemné. Poté jsou jenom dvě možnosti.. běžet, nebo zkusit odpovědět. Závisí také na místě, typu lidí, kteří Vás osloví a ostatních podmínkách. Potom potom závisí na konstalaci hvězd a štěstí, jestli odejdete v pořádku, nebo s pár památkami na toto setkání. Kromě těchto milých lidí můžete ještě potkat lidi jiné, kteří jsou velmi zajímaví. Ti s Vámi konverzace nezačínají, jelikož mají své kamarády, které světlo světa ještě nespatřilo. Každopádně si s těmito kamarády velmi rozumí a rozebírají zajímavá témata, jako je například Velký třesk a vznik Světa, nebo si rádi pozpěvují. I když je pravda, že je někdy tito kamarádi omrzí a začínají mluvit i s ostatními lidmi, hlavně pokud jde o bezpečí lidí. Ovšem by někdy potřebovali nějaké lepší rozpoznávací schopnosti, jelikož podle mého můj otec Batman není, když ho takhle jedna paní oslovila. Vzhledem k tomu, že se po městě potuluje několik lidí bez domova, tak se člověk nemůže divit, když nějakého vidí vykonávat potřebu, ale podle mého skromného názoru není nejlepší místo nádraží, nebo prostor před poštou na náměstí, ale samozřejmě proti gustu žádný dišputát. Samozřejmě chodí takoví lidé po ulicích po celém městě, ale nejrušnější místa jsou zejména kolem nádraží, náměstí, nebo v areálu obchodu Kaufland. Na stranu druhou musím uznat, že jsou někteří velmi atletičtí. Nevím jak to berou ostatní, ale já si myslím, že vylézt do druhého patra domu, kdy je vchod zadělaný mřížemi, do 5 sekund. Tento výkon je opravdu úchvatný.