Město bylo založeno v roce 250 př. n. l., keltským kmenem Parisiů kteří si zde založili osadu nazvanou Lutetia na ostrově Île de la Cité na řece Seina. Tato osada měla spojovat oba břehy řeky Seina což jí zajistilo prosperitu zkrze obchod.
V roce 52 př. n. l. byla osada dobyta Římany pod vedením Julia Caesara. Římané přeměnili osadu na městské centrum a vybudovali v něm silnice, amfiteátrum, chrámy a lázně.
Město dostalo latinský název Lutetia Parisiorum, který odkazoval na původní keltské obyvatele. Město se během tohoto období rozšířilo na levý břehy Seiny.
Od roku 0 n. l. města až po začátek renesance
V roce 360 získalo město nové jméno Paris. V této době se šířilo křesťanství, a Paříž se stala centrem rané církve. Po osvobození města z římské nadvlády v roce 508 se Chlodvík I. rozhodl učinit město hlavním městem Franské říše a v roce 511 se zahájila výstavbu katedrály sv. Štěpána.
V roce 885 byla Paříž úspěšně ubráněna proti Vikingům, což upevnilo její strategický význam.
Po koronuvaci Huga Kapeta, zakladatele Kapetovské dynastie, se město stalo politickým a kulturním centrem říše. Ve 12. století vznikla slavná katedrála Notre-Dame a byla založena Univerzita v Paříži.
Během 12. a 13. století za vlády Filipa II. Augusta město dále mohutně rostlo. Hlavní cesty byly vydlážděny, byl vybudován první Louvre jako mocná pevnost a byla zahájena i výstavba několika dalších katedrál.
Během středověku se z Paříže stalo obchodní a intelektuální centrum ovšem její další rozvoj dočasně přerušovaly morové epidemie.
Období renesance a stoletá válka
Paříž byla během stoleté války několikrát obléhána a válka zároveň vedla k tomu, že dvůr město dokonce na čas opustil a královská rezidence byla přesunuta do blízkých Versailles. Po jejím skončení zažila období renesance, kdy se objevila nová architektura, umění a intelektuální proudy.
Ve městě bylo vybudováno mnoho velkolepých paláců a dalších budov, vznikla náměstí Place des Victoires a Place Vendôme
a byly zbourány středověké hradby.
Velká francouzská revoluce a napoleonské války
Paříž byla epicentrem revolučních událostí, včetně dobytí Bastily. Po revoluci se město stalo symbolem republikánských ideálů svobody, rovnosti a bratrství. Vzhledem k nestabilní vládě se v roce 1799 chopil moci ve Francii a přeměnil Paříž na císařské město s velkými projekty, jako je Vítězný oblouk.
Za jeho vlády vyrostlo zejména mnoho velkolepých pomníků. V roce 1814 však Paříž dobyla anglická, pruská, rakouská a ruská vojska a Napoleon byl vypovězen na ostrov Elbu.
V roce 1851 se vlády ve Francii uchopil Napoleon III. který Paříž proměnil společne s baronem Haussmannem v dané době v nejkrásnější město Evropy. Paříž byla pod jejich vedením přestavěna. Úzké středověké uličky byly nahrazeny širokými bulváry, moderní kanalizací a parky. Tento plán dal Paříži její současný vzhled.
1. světová válka
Když v roce 1914 vypukla 1. světová válka, Paříž se stala klíčovým centrem pro válečné úsilí Francie. Obyvatelé města byli svědky masivní mobilizace armády a zásobování. Německé jednotky rychle postupovaly směrem k Paříži. V září 1914 dosáhly oblasti pouhých 40 km od města.
Francouzská armáda a spojenci však zvítězili v klíčové bitvě na Marně, čímž odvrátili hrozbu německého obsazení Paříže.
Město bylose stalo cílem německých bombardování pomocí vzducholodí a dělostřelectva, zejména během roku 1918, kdy byla použita tzv. Pařížská děla, schopná střílet z více než 100 km. V roce 1918 skončila válka vítězstvím spojenců. Paříž hrála klíčovou roli při vyjednávání Versailleské mírové smlouvy v roce 1919.
Město se stalo symbolem vítězství a míru, ale zároveň zůstala velká číst Paříže zničena.
2. světová válka a poválečné období
V květnu 1940 zahájili Němci bleskový útok a rychle obsadili severní Francii. Paříž byla vyhlášena otevřeným městem (bez vojenské obrany), aby se zabránilo jejímu zničení. Německá armáda vstoupila do Paříže 14. června 1940. Francie kapitulovala a země byla rozdělena na okupovanou severní část (včetně Paříže) a jižní zónu pod kontrolou vichistické vlády.
Město se stalo centrem německé správy a symbolem okupace. Všudypřítomná přítomnost nacistů změnila každodenní život obyvatel, kteří čelili přídělovému systému, cenzuře a represím.
Byly zavedeny antisemitské zákony a tisíce Židů z Paříže, včetně žen a dětí, byly deportovány do koncentračních táborů. Paříž byla důležitým centrem francouzského odboje, který se zapojoval do sabotáží, šíření ilegálního tisku a zpravodajské činnosti.
Činnost odboje vedla k častým represím ze strany okupantů, včetně poprav a zatýkání. Po vylodění spojenců v Normandii (červen 1944) postupovaly spojenecké síly směrem k Paříži. V 25. srpnu 1944 zahájili členové odboje povstání proti německým jednotkám.
Francouzská 2. obrněná divize pod vedením generála Leclerca a americké jednotky dorazily do města 24. srpna 1944.
srpna se německý velitel Dietrich von Choltitz vzdal, navzdory rozkazu Hitlera, aby město zničil. Paříž byla osvobozena bez větších škod. Po roce 1945 zažila Paříž rychlý ekonomický růst a stala se jedním z klíčových evropských měst. V 60. letech 20. století Paříž opět byla centrem rozvoje a moderní architektury.
To se pojí především s výstavbou obchodní čtvrti La Défense na západním okraji města, která se stala moderním administrativním centrem Evropy.
V roce 1968 zde proběhly rozsáhlé studentské protesty, které ovlivnily politickou scénu Francie.