Fotbal
Od pěti let jsem hrát fotbal, který mě bavil, ale nezlepšoval jsem se v tom a trenéři hlavně trénovali svoje syny a nejlepší hráče, takže jsem po 7 letech přestal chodit a vrhl se na volejbal.
Volejbal
Volejbal je nejoblíbenější sport mých rodičů a vždy chtěli, ať to umím hrát. Od dvanácti let jsem začal chodit na volejbal do Karlových Varů a vydrželo mi to až do současnosti. Volejbal mě strašně baví, ale sám v tom nevidím moc budoucnost. Je to spíše jen zábava a odreagování, než abych tomu upřednostňoval veškerý svůj čas.
Během prázdnin v roce 2022 jsem se rozhodl cvičit, protože jsem začal pociťovat, že mi při volejbalu chybí síla. Věděl jsem, že moje horní část těla je hodně slabá a proto jsem začal cvičit. Po prázdninách začal problém. Tréninky se mi posunuly, tak že končily ve 21:00 a k tomu už byl trénink každý den. Kdybych hned po tréninku jel domů, byl bych doma ve 22:30. Kvůli dojíždění, nemělo ani smysl se vracet domů a tak jsem zůstával ve Varech. Tak vzniklo dilema, jestli upřednostnit volejbal před vším anebo s ním postupně ve Varech skončit a začít hrát někde jinde. Nakonec jsem se rozhodl, že se hlavně zaměřím na cvičení a na školu. Volejbal jsem začal hrát s mými rodiči, a sice to není tak intenzivní, ale beru to tak, že mám pořád nějaký ten pohyb.
Cvičení
Cvičit jsem pořádně začal teprve v říjnu, kdy už jsem si začal vše zapisovat, poctivě se snažil jíst a pil protein. Konečně jsem začal vidět nějaké ty výsledky a byl jsem strašně rád, že konečně něco dokážu splnit, když si to řeknu.
Cvičím teď každý týden alespoň 4 krát a to vždy push, volejbal, pull, volejbal, push, pull, pauza. Musím říct, že mi tenhle systém vyhovuje, ale poslední dobou trochu ztrácím motivaci a už jsem i nějaký ten den vynechal. Nevím čím to může být. Přemýšlel jsem, že si udělám nový rozvrh na cvičení a že to tím trochu oživím, ale nějak je mi nepříjemné jet podle sebe, protože tam dávám cviky, které mě baví, ale nevím, jestli zapojuji všechny části těla, jaký jsem zapojoval, když jsem cvičil podle jednoho klučiny na youtube. Měl tam pár cviků který jsem nesnášel, ale přesto jsem je dělal, protože jsem myslel, že jsou důležité. Můj hlavní cíl ve cvičení není zvedat, co nejvíce, co můžu, ale můj cíl je kalistenika.
Kalistenika je soubor cviků, u kterých hlavně používáš svoji váhu. Tato metoda cvičení mě fascinovala, z toho důvodu, že nechci vyvalený, jako lidi co zvednou 40 kg na jednu ruku, Já chci hlavně umět třeba plank ale bez nohou, nebo se naučit stojku, tak dobře, abych v ní mohl dělat kliky. V současnosti se snažím udržet nějaký ten čas ve stojce a začínám vidět pokroky. Co mi dělá velký problém, je plank bez nohou. Z nějakého důvodu mám pocit, že na to mám pořád strašně slabé ramena, ale sám vím, že je to jenom o tréninku.
Další sport, který hodně miluju, je snowboarding. Začal jsem jezdit asi ve 12 let a od té doby se rychle zlepšuji. Stačili tři roky a už jsem úplně v klidu předjížděl kamarády rodičů, kteří jezdili hodně rychle a hlavně už na tom pár let jezdili. Sice nejsem tak dobrý, abych začal skákat nějaké salta, ale strašně rád se na tom učím novým věcem. No ale taky mám problém, že jsem se přestal úplně bát a dokážu se odhodlat skoro ke všemu a to nedopadá vždy dobře, nebo přesněji, já nedopadám moc dobře. Vždy jsem přemýšlel, že bych tohle chtěl dělat i závodně, ale bohužel, jsem tento sen nikdy nezačal řešit.V nejbližší době se chystám zlepšit moje výkony na snowboardu a naučit se nějaké ty triky, abych se zase posunul dopředu.