Když mi bylo devět let, odvezl mě otec motorem do restaurace. Při cestě po rozcestí ve vietnamské ulici nás srazil soused autem a my jsme byli odhozeni ke zdi.
Odmlčel jsem se na pár minut, když jsem se probudil, cítil jsem, že pod cihlami a kameny je moje levá noha zlomená (holenní kost). Byla to taková bolest, že jsem nemohl konkrétně nic říkat.
Podíval jsem se ke mému otci, který byl na tom hůř než já, měl zraněnou tvář. Po operaci jsem zůstal doma asi dva měsíce, aby se rána zahojila.
Můj otec po té situaci zjistil, že má rakovinu jícnu, a že přežije maximálně ještě dva roku.